Klaus zůstává Klausem a Česko Českem. Tak vyznívá bilance tuzemských postojů k tomu, co přesahuje domácí obzor, i po zásadním zlomu ve válce v Iráku. Řečeno v kostce: Prezident Václav Klaus se dokázal svým odporem k válce rozkmotřit i s USA. Přitom český stát, který navenek stále nemá jasno, je-li členem protisaddámovské koalice nebo není, dokázal zamést s mladou Iráčankou, která do Prahy pouze přivážela léčit svého dvouletého synka, a přivodit jí osobní tragédii. Člověk se už pak ani nediví, že český parlament rozhoduje o vyslání polní nemocnice do Iráku i ve chvíli, kdy na místě samém utichají zbraně a svět debatuje o obnově země.
Klaus s hlasem lidu
Václav Klaus, věčný kritik socialismu v Evropské unii a propagátor anglosaských hodnot se vydal klikatou cestou. Podle zpráv, které přinesly Lidové noviny, se již 28. března nepohodl s americkým velvyslancem Craigem Stapletonem při jeho audienci na Hradě. Stapleton prý ukončil jednání předčasně, neboť se mu nelíbil Klausův odpor proti zařazení Česka na „Seznam věrných“, tedy de facto spojenců USA. Vzápětí po publikaci zprávy Klaus vše popřel. Za pozornost však stojí jeho oficiální stanovisko: „Názor prezidenta na použití síly proti iráckému režimu je v souladu s míněním většiny obyvatel České republiky.“
Tak čiročirý populismus tu snad ještě nebyl. Je to zajímavý posun. Zahraničněpolitický expert ODS Jan Zahradil řekl pro Respekt, že podpořit Ameriku v této válce je…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu