Díky za protijed
Opravdu si nepamatuji, kdy mě něco tak dostalo jako příběh Josefa Römera (Römerův proces, Respekt č. 15/2003). Děkuji. Je to dobrý protijed na normalizační lež („režim se potácel a byl vlastně k smíchu“), kterou ve snaze o rehabilitaci podporují naši bolševici.
Hynek Baňouch, Uherské Hradiště
Na tohle přece nelze zapomenout
Je mi 22 let a komunismus jsem v podstatě nezažila. Snažím se o něm ale zjistit co nejvíce. Už kvůli tomu, že informovanost je často nejlepší způsob, jak se chránit. Zjišťuji však, že v české společnosti je toto téma stále méně probíráno. Lze tomu do určité míry rozumět – chápu, že lidé, kterým režim ublížil, zapomenout chtějí. Lidé jako já o tom však nic nevědí a není nikoho, kdo by jim informace poskytl. Knihy a různé historické studie mi sice řeknou, kdo byl u moci, ale život obyčejného člověka té doby mi nepřiblíží ani o píď. Proto mě velmi příjemně překvapil článek Römerův proces.
A ještě jeden postřeh. Když byly oficiálně zveřejněny seznamy StB (byť neúplné), známí – z nichž jsou někteří i o generaci starší než já – to přijali vlažně, až znuděně: k čemu prý jsou po třinácti letech? Jak si ale někdo může myslet, že udavačství je zločin, který se po třinácti letech promlčí?
Kateřina Šeflová, Praha
Hvězdy mizí…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu