Ženy ze železa

Skelety domů, hromadné hroby, popravy partyzánů, hrdinství i zkáza – to všechno z rusko-čečenské války známe z televizních přenosů a fotografií. Novinářka Petra Procházková nám mnoho z těchto obrazů zprostředkovala a minulý týden přidala jedno knižní svědectví, na které v nejkrvavějších dnech nezbýval čas: jak tuto válku prožívaly ženy. Nezvedaly vlajky, nepřísahaly, nepadaly v zákopech, ale také se nevzdávaly, protože bez jejich neviditelného hrdinství by nepřežily jejich děti a celý rod by zahynul. O tom všem vypráví šest čečenských žen kolem čtyřicítky v knize Aluminiová královna, kterou vydalo Nakladatelství Lidových novin ve spolupráci s Gender studies.

Lépe než Rusky

„Co byste si koupila, kdybyste dostala peníze a směla je použít jenom na vybavení svého bytu?“ ptá se Petra Procházková. „Záclony do oken, ty vytvářejí domov,“ odpovídá Elza Dugujevová, která žije už celé měsíce s manželem a čtyřmi dětmi ve sklepě jednoho zříceného domu. Právě její přezdívka Aluminiová královna dala knize jméno – Elza Dugujevová totiž živí sebe i rodinu sbíráním kovu v rozbombardovaných domech. „Celé rozbité závody jsme rozebrali a vyměnili je za chleba. Za kilo železa je jeden bochníček,“ vysvětluje. Pro ostatní Čečenky se stala tato žena na čas legendou, když jednou křikem a nářkem zabránila popravě svých synů a dalších Čečenců ruskými vojáky.…