Z minulého týdne

Valéry Giscard d’Estaing, předseda Konventu o budoucnosti Evropské unie, se rozhodl vzkřísit společnou zahraniční politiku patnáctky, těžce zasaženou válkou v Iráku. Podle jeho představ, které hodlá oficiálně zveřejnit tento týden, by si evropské státy měly po následujících pět až deset let ponechat právo veta při hledání společného postoje v otázkách zahraniční politiky. Zmíněné roky by evropské země využily k tomu, aby se jejich zahraničněpolitické názory postupně sblížily. „Zástupce Unie pro zahraniční otázky by měl vytvářet pozici Evropy k danému problému. V současné době vstupuje na scénu až v momentě, kdy je kompromis už hotov,“ řekl pro týdeník The European Voice Giscardův nejmenovaný poradce. Podle tohoto zdroje by měl budoucí „ministr zahraničí EU“ například co nejčastěji objíždět kontinent, sbírat názory a z nich vygenerovat „evropské“ stanovisko. Na Giscardovy představy nepřímo reagoval Javier Solana, bývalý šéf NATO a současný zahraničněpolitický představitel patnáctky. V rozhovoru pro deník Le Monde se bránil nařčení z toho, že pro společný evropský postoj k Iráku udělal málo. „Objel jsem všechny evropské metropole, mluvil s Američany, ale jasně říkám: pokud se francouzský prezident a britský premiér – jako zástupci dvou vizí zahraniční politiky – mezi sebou nedohodnou, nikdy žádný evropský postoj nebude existovat. Byť…