„Hrozí, že populační růst, znečištění a klimatické změny v nadcházejících dekádách způsobí drastické snížení zásob pitné vody,“ varuje OSN ve své březnové vodohospodářské zprávě. Její vydání bylo načasováno tak, aby si dokument mohlo přečíst také 12 000 účastníků Třetího světového fóra o vodě, které skončilo minulý týden v japonském Kjótu.
Řekám navzdory
Problémy s přístupem k vodě má již dnes třetina světové populace. Voda je sice nejběžnější kapalinou na planetě, potíž však spočívá v tom, že pouze něco přes dvě a půl procenta z jejích zásob je pitných. Odečteme-li přitom tu část, která je vázána v ledovcích a trvalé sněhové pokrývce – tedy celkem dvě třetiny veškeré pitné vody – zbývá šesti miliardám lidí k přímému využití pouhý zlomek procenta.
Prudce stoupající počet obyvatel planety způsobil, že se spotřeba vody v posledních padesáti letech zdvojnásobila. Její největší konzumenty přitom představuje především průmysl a zemědělství. Kupříkladu zavlažování plodin v teplých suchých zemích jihu dnes spolyká sedmdesát procent celkové světové spotřeby sladké vody.
Osmidenní schůzka v Kjótu, která měla tyto palčivé problémy řešit, však uspokojila málokoho: uhlazené závěrečné prohlášení jen znovu vypočítalo nezávazná předsevzetí přijatá na podobných konferencích už před lety. Podle pozorovatelů to padá na vrub zejména touze vládních delegátů jednat…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu