Podnikatel Petr Mach, kdysi známý jako majitel fotbalové Sparty, který si momentálně odpykává pětiletý kriminál za celní únik z prodeje luxusního mercedesu, dostal před týdnem od soudu navrch pokutu 400 tisíc za „útok na státní orgán“. Jeho zločin je tento: po vynesení onoho pětiletého trestu řekl v rozhovoru pro Lidové noviny, že rozsudek byl vynesen na „politickou objednávku“ – sám tenkrát slyšel soudkyni mluvit o zákulisních tlacích.
Cože? Za tohle 400 tisíc? Všichni odsouzenci žehrají na svůj rozsudek a je to jejich právo. Mach nebyl sprostý ani nelhal: jeho soudkyně o zákulisních tlacích opravdu mluvila, i když tím – jak nyní říká – myslela tlak na svědky. Klidně může mít pravdu, ale Machovi se nelze divit, jak si její slova vyložil. Pět let za milionový celní nedoplatek z roku 1993, to byla opravdu soda; i Respekt tehdy psal o podivném a nepřiměřeném trestu.
Soudce Michal Dvořák vysvětluje svou přísnost tím, že Mach prý „mohl u veřejnosti vzbudit dojem, že soudní moc není nezávislá, mohl ohrozit důvěryhodnost soudu“. To si tedy paragraf o útoku na státní orgán (který má chránit třeba policisty, aby je při zatýkání nikdo nenapadal) vyložil opravdu široce. Soudce má být pánem v soudní síni a nikdo se nesmí rozsudkům vzpírat. Ale aby soudci zakazovali odsouzencům nesouhlasit s verdiktem a trestali je za to?
Ať už nesmyslný výrok soudce Dvořáka motivovalo cokoli, doufejme, že jej zruší odvolací…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
