Tuzemští družstevníci v čele s předsedou Agrární komory Václavem Hlaváčkem vyrazili v uplynulých dnech do boje o mimořádné dotace. Jejich hlavním trumfem se letos – po předloňském suchu a loňských povodních – staly kruté holomrazy.
Ne že by na tom české zemědělství bylo růžově. Loňská účetní ztráta celého sektoru se pohybuje kolem deseti miliard korun. Hlavním důvodem jsou nízké výkupní ceny – za ty může především nadvýroba tuzemských zemědělců (jen například vývoz nadprodukce mléka stát loni dotoval dvěma miliardami korun) a tlaky obchodních řetězců.
Věc má však ještě druhou stranu mince: řada rolníků ve snaze o co největší zisk nakoupila výnosnější, leč méně odolné osivo, a navíc – ukolébána teplými zimami minulých let – odmítla „zbytečně utrácet“ za pojištění proti holomrazům. Teď chtějí, aby následky jejich riskantního podniku nesl daňový poplatník.
Hurá na západ
Až do počátku devadesátých let převažovaly v zemi odrůdy obilí odolné vůči mrazům. Ty pocházely jednak z domácích šlechtitelských stanic, v menší míře pak z Ruska. Po pádu železné opony začali rolníci nakupovat osivo ze západní Evropy, především Francie. Je sice dražší, ale současně má vyšší výnosy. Má ale jeden háček: „Zatímco západní odrůdy vyšlechtěné na příznivější přímořské klima přežívají mrazy většinou kolem -12 stupňů, naše snáší teplotu o pět stupňů…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
