Šprti nemotivují
Reaguji na komentář nazvaný Je správné ničit dětem život? (Respekt č. 11/2003), z něhož čiší odpor proti systému, který umožňuje pracovitým a nadaným dětem rozvíjet svůj talent na víceletých gymnáziích. S tím se nemohu ztotožnit. Žijeme ve svobodné společnosti, a každý by proto měl mít právo zvolit si takové vzdělání, jaké mu nejvíce vyhovuje a na které stačí. Nevidím jediný důvod, proč nutit chytré děti, aby se léta nudily ve škole, jejíž úroveň se přizpůsobuje těm nejslabším, a dopustit, aby jejich duševní potenciál v tomto prostředí degeneroval. Argumentovat tím, že děti se mají učit společně do patnácti, aby chytřejší působily pozitivně na své slabší spolužáky, připomíná komunistické praktiky z padesátých let.
Nemyslím, že přítomnost nadaných dětí – v běžné školní terminologii „šprtů“ – má velký motivační efekt na zbytek třídy. Domněnka, že tak vzniká jakási soudružská solidarita mezi těmito skupinami, patří do říše bájí a legend teoretiků beztřídní společnosti.
Petr Kamínek
My z ústavu jsem dělali, co jsme mohli
Článek nazvaný My z ústavu (Respekt č. 7/2003) nemohu přejít mlčením. V ÚSP Nové Zámky, který je v textu zmiňován, jsem byla jako rehabilitační pracovnice zaměstnána osm let (1994–2002). Za tu dobu tam došlo (již před příchodem…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu