Připomeňme si

Léta o tom snilo pár znalců, tři roky se o to snažili i lidé z ministerstva sociálních věcí: přinést svobodu lidem zavřeným tady po komunisticku v sociálních ústavech. “Čtyřicet procent všech klientů by bez potíží mohlo žít mimo ústav. Zbylým stačí pomoci, aby také mohli žít samostatný život,” řekl nedávno Respektu Jan Michalík z katedry speciální pedagogiky Univerzity Palackého. Nový ministr sociálních věcí Škromach ovšem reformu zabrzdil. A teď je – zdá se – ohrožen i reformní pokus, do kterého se na vlastní pěst pustilo vedení ústavu v Nových Zámcích u Olomouce.

Ředitel této instituce Martin Haicl se od svého nástupu v roce 1999 snažil změnit letitý systém, ve kterém bylo s klienty zacházeno s lhostejnou rutinou a docházelo k zásadnímu omezení jejich práv. Nové Zámky se staly symbolem změny, která lidem vrací šanci naplnit jejich potřeby a práva. Sedm klientů dokonce mohlo díky speciální péči odejít z ústavu a žít mimo něj. Přesto se krajský úřad – zřizovatel Haiclovy instituce – rozhodl proti ní zasáhnout.

Důvod je prostý – na hejtmanství dorazilo několik dopisů (údajně deset, z toho tři anonymy) od zdravotních sester, které ředitel propustil, a od některých současných zaměstnanců. Společným jmenovatelem všech stížností je, že ředitel nedoceňuje práci sestřiček a dává neúměrná práva klientům. “Všechno se zúžilo na stížnosti klientů na…