Chtěli tančit, ale nevěděli jak

Afričané si váží svých hudebníků víc než politiků a senegalský zpěvák Youssou N’Dour (44) je ukázkovým příkladem: jeho koncerty na domácí půdě často končí skandováním: „Youssou pour le président!“

Hudebník, který chce prorazit v globálním měřítku, ale musí dříve či později řešit otázku, jak zůstat věrný domácí tradici a zároveň se zavděčit západní popkultuře. S tímto dilematem si před pár lety ne právě úspěšně lámal hlavu i Youssou N’Dour. Jeho poslední deska Nothing’s In Vain / Cooni du réér ale ukázala, že jej nakonec vyřešil výjimečně působivě a se ctí.

Znovu snít

Zpěvák od narození vyrůstal v tradici, kterou bychom mohli označit za „sedm set let trvající showbusiness“. Příslušníci západoafrické muzikantské kasty griotů po staletí nerozlišovali mezi zábavou, zpravodajstvím, osvětou či hudbou a dělali všechno. Ve společnosti bez písma byli historiky a navíc i diplomaty, kteří usmiřovali znepřátelené klany. Oslavné písně, dříve komponované na objednávku aristokratů, se v Africe udržely dodnes. Novodobí grioti cestují s aparaturou a pějí chválu na ministry i bohaté podnikatele. K běžným praktikám patří, že zpěvačka od svého mecenáše získá darem dům s letištní ranvejí, aby přiletěla, kdykoli budou žádány její služby.

Pro evropského intelektuála je takové setkání s tržním chováním šokující, od afrických muzikantů čeká naopak to,…