Beethoven, Stravinský a já

Před dvěma měsíci vydal hudebník, politik a byznysmen Michael Kocáb novou, v pořadí druhou autorskou desku. I když dílo vytvářel v období mezi dvěma katastrofami (od teroristického září 2001 k povodňovému srpnu 2002), jeho název Za kyslík a celkové naladění mají podle něj vzbuzovat optimismus, zahánět chmury a vůbec okysličovat domácí atmosféru. Publikum zareagovalo s velkým zájmem a za jediný měsíc se alba prodalo 10 000 kusů, čímž si vysloužilo titul Zlatá deska. Při poslechu samotné hudby se ale vtírá otázka, má-li úspěch i jiné důvody než chytrou marketingovou strategii a známé jméno hudebníka.

Osobnost Michaela Kocába vzbuzuje pozornost již od konce sedmdesátých let, kdy založil společně s Michalem Pavlíčkem legendární skupinu Pražský výběr. Po konfliktu s komunistickou mocí, které se nelíbil odvázaný styl kapely a dráždily ji její dadaistické texty, se Kocáb přesunul do studia a pracoval většinou na scénické a filmové hudbě.

Tréning a Trend

V roce 1988 vydal Kocáb svou první autorskou desku Povídali, že mu hráli, ze které si dnes vzpomeneme především na angažovanou píseň Já rasisty nikdy neměl rád. Daleko úspěšnější byl tehdy jako interpret šansonů, které pro něj psala autorská dvojice Hapka-Horáček. Jeho porevoluční politické angažmá je dostatečně známé stejně jako podnikatelské aktivity, které mu ale dobré jméno neudělaly. Spolu s Martinem Kratochvílem…