Pochyby soudce Hájka

Důkazy byly jen nepřímé a bylo jich příliš málo. Ovšem i kdyby jich bylo dost, stejně by byl zločin promlčen, protože nezpůsobil „zvlášť závažný následek“. S tímto zdůvodněním soudce sedmého pražského obvodu Tomáš Hájek minulou středu pustil domů normalizačního premiéra Lubomíra Štrougala (77). Přeplněné lavice pro veřejnost udiveně zašuměly. Tím nepříliš závažným činem bylo totiž krytí tří brutálních vražd, spáchaných v roce 1948 komunistickou tajnou policií. Podle obžaloby Štrougal v 60. letech ve funkci ministra vnitra zmařil jejich řádné potrestání. „Nelze vyloučit, že se obžalovaný tohoto jednání dopustil. Soudu ale nestačí mít důvodné podezření a nesouhlasit s obhajobou - musí ji bezpečně vyvrátit,“ řekl předseda senátu Hájek. Státní zástupkyně, která pro Štrougala žádala tři roky vězení, se na místě odvolala.

Důkaz na lístku

V prosinci 1964 dostal Štrougal na stůl přísně tajnou zprávu. Inspekce na jeho pokyn zkoumala nejkřiklavější zločiny, v nichž svévole estébáckých komand vyplašila i samotné komunisty: v roce 1948 osm členů StB v čele s obávaným zabijákem, bývalým boxerem Miroslavem Pichem-Tůmou popravilo bez soudu tři lidi. Prvním byl národní socialista Petr Konečný. Po několika dnech mučení a vyslýchání ho estébáci vecpali do kufru auta, odvezli kamsi k Bánské Bystrici a zastřelili v lesním bunkru. Druhou obětí se stal Bedřich Wiesner, za války zpravodajec české vlády v Londýně; při výslechu zemřel na protržení jater. Jeho vrah Pich…