To štěstí bydlet

Zkuste hádat. Které zboží jedni kupují za dva tisíce a druzí za deset tisíc korun? A kdo jsou jedni a kdo druzí? Řeč je o dvoupokojovém nájemním bytě v Praze. Jedni měli to štěstí, že žijí v bytech s regulovaným nájmem, druzí se pohybují na volném trhu. Nerovné podmínky přitom způsobuje fakt, že ministerstvo financí drží nájmy za devět z deseti bytů nepřiměřeně nízko. Bez úřednických zásahů by za zmiňovaný byt platili všichni stejně, zhruba pět tisíc korun. „Dochází k diskriminaci některých nájemců,“ říká zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová. Její úřad se proto chystá požádat Ústavní soud, aby cenový výměr ministerstva financí zrušil.

Měli jsme štěstí

Aranžérka Iveta Hudečková vyrostla na Kampě kousek od pražského Karlova mostu. Její otec tu žil jako student na podnájmu, a když domácí zemřeli, v bytě zůstal. „Mám tady kořeny,“ říká mladá žena. Donedávna byla spokojená. Za šedesát metrů na tak atraktivním místě platila měsíčně necelé dva tisíce korun. Pak se ale obec rozhodla, že se prodělečných nájemních domů začne zbavovat. První pražský obvod už prodal na osmdesát činžáků, teď se chce zbavit dalších téměř čtyř set z nich. Přednostní právo koupit byt přitom mají jeho současní nájemníci. Obec jim dává úžasnou nabídku. Byty mohou koupit hluboko pod cenou, paní Hudečkovou by ten její vyšel na nějakých osm set tisíc korun. „Tolik peněz nemám a nemůžu si je ani půjčit. Obyčejný člověk, a takových je nás tu většina, si ten byt koupit nemůže,“ stěžuje…