S cejchem zla na čele

Reaganova „říše zla“ (evil empire) - označení pro Sovětský svaz - rozladila v polovině 80. let americkou i evropskou levici. O pár let později ale tento postoj vedl k pádu komunismu. Bushova „osa zla“ (axis of evil) - označení pro Irák, Írán a Severní Koreu použité ve Zprávě o stavu unie - teď rozladila americkou i evropskou levici. Ale k čemu tento postoj povede, zhodnotíme až časem. Dosud není zcela jasno ani v základním bodě - zda jde o novou důslednou politiku vůči lotrovským režimům, jak je Američané sami nazývají (rozuměj státy sponzorující terorismus a usilující o zbraně hromadného ničení), nebo hlavně o rétoriku pro domácí publikum. Už teď se rýsují háčky. Za Ronalda Reagana - v době vrcholící studené války, rozděleného světa a existence dvou supervelmocí - hrálo jednoznačné označení hrozby nepřítele jasnou roli. Dnes - v době globalizovaného světa a široké škály více či méně lotrovských režimů - se hrozba definuje o poznání hůře. Má dělení států na jednoznačně dobré a jednoznačně zlé smysl? Povede to k úspěchu srovnatelnému s pádem komunismu? Kde leží hranice mezi režimy, které máme ostrakizovat či pokud možno svrhnout, a těmi, jejichž lotrovství máme trpět, ba leckdy i využívat proti ještě větším lotrům? To jsou otázky, jež zaměstnávají politiky, analytiky, mozkové trusty i rozumbrady. Vždyť nejde jen o domácí americkou scénu, ale také o běh světa v příštích letech a desetiletích.

Slovo, které zná každé dítě

Málokdo se dočkal ještě za…