První summit mezi prezidenty Spojených států Georgem W. Bushem a jeho čínským protějškem Ťiang Ce-minem proběhne koncem tohoto týdne v Pekingu přesně třicet let po historické návštěvě Richarda Nixona v Číně v roce 1972, události, jež otevřela do té doby do sebe zahleděnou komunistickou mocnost okolnímu světu a změnila chod dějin. Bushova návštěva takový dopad mít nebude, završí nicméně dosti zásadní obrat v čínsko-amerických vztazích, který postupně nazrával pod vlivem několika důležitých událostí během prvního roku nové americké administrativy.
Velká rošáda
Nixonova a Kissingerova velká rošáda studené války vytvořila v 70. a hlavně 80. letech taktické spojenectví dvou diametrálně odlišných politických systémů s jediným bezprostředním cílem - čelit rozpínavosti sovětského impéria. Tento cíl se vydařil znamenitě. Sovětský kolos se postupně dostal do defenzivy mimo jiné i v důsledku tohoto mistrného kousku Kissingerovy diplomacie. Jedinou vadou této brilantní taktiky byla absence hlubší strategie, což se projevilo záhy po pádu Sovětského svazu. Sovětský blok se sesypal jako domeček z karet a pekingský režim, upevněný dekádou ekonomických reforem a volného přístupu na americký trh, začal pomalu zaujímat jeho dřívější roli strategického protivníka USA. Richard Nixon vyjádřil ve svých vzpomínkách obavu, že svou cestou do Číny v roce 1972 vytvořil monstrum. Kissinger, zdá se, v tomto směru nikdy žádné pochybnosti nechoval. Od konce 80. let bylo však…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu