Visegrád proti EU

Češi, Slováci, Maďaři a Poláci společně vyrazili na Brusel. Evropská komise totiž navrhuje, aby nové členské státy dostávaly až do roku 2013 méně peněz pro zemědělce a regiony, než mají země patnáctky. Šéfvyjednavači s Unií ze zemí Visegrádu proto minulý týden sepsali deklaraci, která shrnuje hlavní požadavky Středoevropanů. Konkrétní obsah dohody není znám, až tento týden ji představí premiéři všech čtyř států. Politici z Visegrádu zatím shodně tvrdí, že nepřistoupí na desetileté přechodné období, kdy budou jejich země dostávat méně peněz, i kdyby kvůli tomu měli jednat s EU třeba ještě příští rok. Nejde ani tak o výši plateb pro jednotlivé farmáře. Více vadí jiná věc. Pokud dnes kandidáti podepíší snížené dotace až do roku 2013, budou mít, byť už jako členové, minimální možnost ovlivnit rozdělování peněz pro zemědělce (včetně svých vlastních) v dalším rozpočtovém období Unie 2007–2013. Deset let po vstupu by tedy skutečně existovalo členství druhé kategorie. Spolupráce Visegrádu je přirozený krok. Otázkou je, jak dlouho vydrží. Zatím nevydržela nikdy, ať šlo o snahu Čechů sjednotit postup v otázce volného pohybu pracovních sil anebo Poláků při rozhovorech o omezení nákupu polské půdy. Ani na nedávné schůzce první šestice kandidátů v Čechách nedošlo ke shodě jak dál, a přitom na stole už bylo právě zemědělství. Logicky lze očekávat, že se i nejnovější visegrádská aliance dříve či později rozpadne. Ale neměla by. Kvalita členství je totiž v principu významnější…