Studená válka o komisaře

Ministr financí Jiří Rusnok od svého nástupu nikdy nedal najevo větší zájem o kapitálový trh. Za současnou „studenou válkou“, již vede s Komisí pro cenné papíry, je proto třeba hledat spíše jeho vlivné podřízené. Začalo to už loni v říjnu. Ředitel ministerského odboru finančních trhů Jiří Špička se v Prague Business Journalu svěřil se svým přáním, že nejraději by obměnil celé vedení Komise. (Pro nezasvěcené: pro burziány je taková zpráva asi totéž, jako by bylo pro bankovní svět přání ministerského úředníka vyhodit kompletní bankovní radu ČNB.) Dvěma komisařům ale nyní vyprší funkční období: Ireně Pelikánové v půlce února, Tomáši Ježkovi koncem března. Bylo veřejným tajemstvím, že Komise si pro oba přeje další pětiletý mandát. Proč ne? Irena Pelikánová patří mezi tři hlavní tuzemské autority v obchodním právu. A ať si myslíme o výkonu Tomáše Ježka na ministerstvu pro privatizaci cokoli, všeobecně je považován za poctivého a neúplatného. Komisaře dosazuje prezident na návrh vlády, která jména obou komisařů přešla mlčením. Najít lepší kandidáty dostal za úkol ministr financí se svým náměstkem Jaroslavem Šulcem a ředitelem Špičkou. Výsledek? Podle Hospodářských novin vláda navrhuje Šulcova poradce Jaroslava Drobila a právníka Petra Lachnita (s ministrem-jmenovcem není nijak spřízněn). Potíž těchto mužů není v tom, že proti nim někdo něco má. Není ani v tom, že první je členem ODS a druhý ČSSD. Ve vedení Komise pro cenné papíry by ale měly být osobnosti, které už mají něco…