Mimochodem

Většina doprovodných efektů vánoční atmosféry se už několik desetiletí dostavuje celkem spolehlivě. Ve městech se zazelenají trhy se stromky, kolem kádí na ulicích se rozpoutá velké kapří vraždění, z krámů se ozývají povznášející melodie a v chrámech se kolem jesliček seskupí zvířátka, pastevci a králové. Nevypočitatelná ovšem bývá nejjímavější vánoční senzace: zasněžené chaloupky. Na pohlednicích jsou jich plné poštovní pytle, skutečnost však častěji než sníh provází bláto či holomráz. Také letos lehký předvánoční poprašek hrozí roztáním a předpovědi počasí chumelenici neslibují.

Chaloupek také ubývá. Jejich pravzor zvěčnil jednou provždy Josef Lada, jenže venkov se mění, doškové střechy odvál čas do skanzenů, okna se městsky rozšířila a z chlévů se staly garáže. Estetická jednota ladovských vsí se rozpadla v nesourodé segmenty. Zchátralé barabizny se střídají se zbohatlickými novostavbami, kutilské přestavby původních domků dokládají, co se kdy dalo sehnat nebo ukrást, zemědělská či chovatelská zařízení připomínají průmyslová předměstí, v architektuře kulturních domů a paneláků doposud straší duch vědeckého světového názoru. Kostelík na návsi, byť čerstvě opraven, vyhlíží rozpačitě jako marginální podivín, který zabloudil do míst, kde nemá co pohledávat.

Štědrovečerní legendě dodává zvláštní jímavost kontrast mezi světodějnou událostí, která zahájila dějiny křesťanské civilizace, a nuzným prostředím, v němž k narození Páně došlo. Proč se Svatá rodina…