Každý špás něco stojí

Čím více se Američané chystají na možnou válku s Irákem Saddáma Husajna a čím více kancléř Gerhard Schröder zdůrazňuje, že Německo se na této akci – byť by byla posvěcená Radou bezpečnosti OSN – podílet nebude, tím je jasnější, že Spolková republika se pořádně prohne, přinejmenším finančně. Německý tisk to kancléři s gustem připomíná. Nejde jen o to, že USA teď dávají Schröderovi schytat jeho protiamerickou volební rétoriku. Právě ta – navázaná na odpor Němců proti bojům v Iráku – vedla k jeho těsnému vítězství na poslední chvíli. Větší problém je, že německou vojenskou neúčast na případné akci v Iráku budou chtít Američané vykompenzovat německým podílem na financování této války, dodávkách materiálu spojencům i poválečné obnově Iráku. A to vše přichází v době, kdy Německo úpí pod mohutným rozpočtovým schodkem.

Pro šekovou knížku

Před rokem, v době po 11. září, hovořil Schröder o “neomezené solidaritě” s USA. O tom, že “po obnově státní jednoty Německa a dosažení naší plné suverenity se musíme novým způsobem postavit vůči mezinárodní zodpovědnosti”. A že fáze “sekundární pomoci” (rozuměj peníze a infrastruktura místo vojáků) “je nezvratně pryč”.

Jenže o necelý rok později přišla volební kampaň časově se shodující s růstem napětí okolo Iráku. Z amerického prezidenta Bushe byl ve Schröderových očích iniciátor “nebezpečného dobrodružství”, na kterém se Německo…