Minulé pondělí uplynul rok od chvíle, kdy americký energetický gigant Enron požádal soud o ochranu před věřiteli. Rok – a kolik se toho změnilo! Následná série účetních skandálů pochroumala důvěru v americké firmy tak těžce, že tamní burzy se dodnes nevrátily na úroveň „před Enronem“. Ze jména, jež označovalo dravou a odvážnou firmu, se stalo mezinárodní synonymum pro účetní podvod. Bývalý viceprezident Enronu spáchal sebevraždu, hlavní šéfové mají na krku žaloby, zatím však popírají vinu.
Samotný Enron ještě funguje, třebaže při bankrotu přišly o místo dvě třetiny zaměstnanců (4200 lidí). „V sídle firmy to vypadalo jako po výbuchu neutronové bomby – vše bylo na místě, jen zmizeli lidé,“ vzpomíná nynější ředitel Stephen F. Cooper, najatý na přání věřitelů. Ztracenou reputaci firmy pocítil hned v prvních dnech: řidič limuzíny, která na Coopera čekala před letištěm, si přál raději placení v hotovosti. Po roce je prý situace nepatrně lepší v tom, že lidé už nechodí do práce „se skelným pohledem jako zombie“. Sám Cooper, který za plat 1,3 milionu dolarů ročně řídí jednání s věřiteli, však nečeká, že by po rozprodeji majetku ve firmě něco zbylo.
•••
Na newyorské Columbia University vedle sebe přednášejí dva protichůdci. Kdo se zapíše k Josephu Stiglitzovi, uslyší tvrdou kritiku světových finančních institucí i svobodného obchodu. Na téže škole přednáší i světoznámý ekonom Jagdish Bhagwati,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu