Omladina na míru Toyotě

Koberec kladený tady státem pod nohy zahraničních investorů není utkán jen z daňových úlev a levných pozemků pro stavbu továren. Jednou z jeho nití je i levná a na míru fabriky střižená pracovní síla. Výroba moderních robotů ovšem přináší zisk i domácím účastníkům celého byznysu. Například poloprázdné strojní učiliště v Kolíně na to od státu dostalo rovných šedesát milionů korun. Stačila k tomu maličkost: přihlásila se zahraniční automobilka s požadavkem, aby jí škola připravila co nejvíc jednostranně vycvičených hlupáků k montážnímu pásu. „Já tomu požadavku investora rozumím, úzce specializovaný člověk bez všeobecného vzdělání má totiž jen velmi malou možnost odejít pracovat jinam,“ říká ředitel strojní školy Jaromír Kratochvíl. Navzdory tomu je připraven pustit se do práce. „Když to neuděláme my,“ říká, „obrátí se investor na jinou školu nebo si otevře vlastní učiliště.“

U konkurence se nechytnou

S žádostí o ty správné pracanty se na kolínské učiliště obrátila jako první německá BMW. Firma chtěla postavit továrnu za městem v průmyslové zóně a při diskusi se školou si její zástupci nadefinovali přesný obraz požadovaného dělníka. „Nestáli o maturanty, jen o učně. A chtěli, aby jim učiliště poskytlo především odborný výcvik a jen minimum všeobecného vzdělávání,“ vzpomíná ředitel. „My jsme se rozhodli, že to budeme respektovat.“

Nakonec Němci začali stavět v Lipsku a o Kolín…