Pokud se v posledních měsících dostával Iberský poloostrov do centra pozornosti, pak především v souvislosti s novou vlnou násilností, kterou rozpoutali teroristé z baskické separatistické organizace ETA. Španělskem však momentálně hýbou vášně také kvůli debatě o budoucím postavení katalánštiny i dalších autonomních jazyků. Vzrušenou diskusi, do níž už se zapojili i král Juan Carlos I. a premiér Aznar, nejnověji přiostřila kniha španělského sociolingvisty Alberta Branchadella Hypotéza nezávislosti. Uznávaný pedagog Autonomní barcelonské univerzity se v ní věnuje právě vyhlídkám, které před sebou katalánština má.
Panovníkovo uřeknutí
Emoce se v autonomní oblasti na severozápadě země vzedmuly poté, co centrální madridské úřady v průběhu minulého roku naznačily, že je třeba do budoucna zvážit, zda by na tamních školách měla být i nadále zachována výuka v katalánštině, neboť údajně způsobuje žákům problémy se španělštinou. Rozsáhlý průzkum ale záhy ukázal, že jde o neopodstatněné dohady. Vyšlo totiž překvapivě najevo, že výsledky katalánských žáků v oboru španělský jazyk jsou o poznání lepší, než u školáků v ostatních částech země. Pobouření pak ještě přiživily pramálo diplomatické projevy politických elit na toto téma. Jako ukázkový příklad lze zmínit řeč španělského krále Juana Carlose, který se nevoli Katalánců snažil zmírnit prohlášením, že „španělština nikdy v historii nebyla násilně zaváděným jazykem, ale prostředkem setkání mezi kulturami“.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
