Daň z přidané hlouposti

Není DPH jen Daň z Přílišné Hlouposti, hlouposti politiků? Úspěšnost výběru DPH není oslňující, plná čtvrtina peněz se do rozpočtu vůbec nedostane (MF Dnes, 7. 1. 2002). Přitom existuje jiný způsob výběru téže daně, který je ve všech ohledech lepší než současný systém DPH. Navíc prostředky, o které dnes rozpočet takto přichází, nejsou ani ony známé nedoplatky. Jsou to především peníze, o kterých stát ani není schopen zjistit, že by je měl skutečně vybrat. Jedná se o tzv. vratky při fiktivních exportech či převodech zboží mezi jednotlivými sazbami. Tyto daňové úniky spojené se stávajícím systémem výběru DPH odhadují finanční úřady na 50 miliard korun ročně. O daních se dříve používalo rčení „co peklo schvátí, nikdy nenavrátí“. Ne tak dnes. DPH se při prodeji zboží mezi firmami vybírá a zároveň vrací jako na kolotoči. Tato byrokratická složitost postrádá racionální základ. A samo vracení celé vybrané DPH při vývozu je přímo výzvou k pokusům o fingovaný export. Již slavný John Stuart Mill v polovině devatenáctého století v Základech politické ekonomie posuzoval (ne)vhodnost daně nejen podle rovnosti poplatníků, ale též podle složitosti a úspěšnosti výběru. Systém, který je nejen složitý, ale umožňuje, aby ztráty vzniklé při jeho výběru tvořily čtvrtinu vybraného objemu a vedly k obohacení některých „poplatníků“, určitě nesplňuje ani jeden požadavek. Je proto nejen zcela nevyhovující, ale špatně navržený už ve svých základech. Přitom existuje elegantní řešení, které nejen…