Sjezd rudých magnátů

Každých pět let pořádají čínští soudruzi v Pekingu sjezd jako vrcholný orgán své strany, ze setrvačnosti zvané komunistická. Letošní, v pořadí 16., byl zvlášť důležitý, jelikož měl na pořadu historicky první spořádaný transfer moci v ČLR. U vesla se měli vystřídat nikoli pouze jednotliví předáci, ale celá generace stranických aparátčíků.

Transfer moci představuje pro čínské komunisty dlouhodobé trauma. Předchozí pokusy skončily vesměs fiaskem, často tragickým. Maův první designovaný nástupce, Liou Šao-čchi, zemřel ve vězení za Kulturní revoluce. Druhého, „neporazitelného maršála“ Lin Piaa, nechal Mao sestřelit v letadle nad Mongolskem, údajně při pokusu o útěk do SSSR. Jeho poslední volbu, prkenného Chua Kuo-fenga, odstavil hravě Teng Siao-pching, sám předtím dvakrát Maem zavržený co nepřítel lidu. Teng měl potom se svými vlastními nástupci podobné problémy. Chu Jao-pang a po něm Čao C’-jang se nedokázali dostatečně rázně vypořádat s protestujícími studenty a museli odejít. Následná volba šanghajského starosty Ťiang Ce-mina se pak ve své době pokládala za dočasné řešení v okamžité nouzi po pohnutých událostech z června 1989. Ťiang se však ve své horké funkci překvapivě udržel po dalších 13 let, aby ji minulý týden na sjezdu formálně předal Chu Ťin-tchaovi, jak to již v roce 1992 předurčil zesnulý patriarcha Teng.

Čtvrtá generace

Chu se na sjezdu skutečně ujal funkce generálního tajemníka a spolu s ním se do vrcholných…