„Argentina spustila lavinu, která se teď šíří po celé Latinské Americe,“ rozhlíží se číšník po poloprázdné restauraci ve východouruguayské Punta del Este. Ulice nejoblíbenějšího přímořského letoviska zejí prázdnotou. Na vině není jen fakt, že se letní sezóna teprve rozjíždí. Už přes tři čtvrtě roku visí na každém druhém bungalovu, které spolu s hotely tvoří největší část místní zástavby, nápis „Na prodej“. Ceny jsou rozhodně nižší, než za kolik majitel letní obydlí pořídil. Většinu majitelů tvoří Argentinci, kteří se po ekonomickém propadu své země rozhodli zbavit majetku. Tím, že v Punta del Este už nebudou trávit letní měsíce, přispěli k ekonomické destabilizaci Uruguaye.
Dobrá pověst
Obě země mají mnoho společného – a řeč není jen o historii do roku 1825, kdy „Republika na východ (od řeky) Uruguay“, jak zní oficiální název země, vyhlásila nezávislost na buenosaireské vládě. Hlavním zdrojem uruguayských příjmů je vývoz hovězího masa a vína do Argentiny a Brazílie a služby poskytované brazilským a argentinským turistům. Od poloviny 80. let, kdy skončil jedenáctiletý autoritářský režim, se Uruguay navíc soustřeďuje na bankovnictví. Vybudovala si pověst jihoamerického Švýcarska tím, že firmám a majetným osobám z ostatních zemí kontinentu nabídla výhodné podmínky pro ukládání peněz.
Pozorovatelé chválili dobrou bankovní správu a otevřenost politického systému, ochotného provádět tržní reformy,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu