Republikáni před vrcholem

Vládnout a nedělit se o moc s nikým je snem každého, i nejvíc demokratického politika. Americkému prezidentovi Georgi W. Bushovi se tento sen možná brzy splní. Úterní volby do Kongresu rozhodnou, jestli se výkonná, soudní a zákonodárná moc soustředí v rukou republikánů. Výkonnou už mají, neboť hospodaří v Bílém domě. Soudní též, protože jejich lidé získali už před osmi lety převahu v Nejvyšším soudu. V Kongresu jim schází kontrola Senátu, protože ve Sněmovně reprezentantů většinu mají.

V případě jednobarevného Washingtonu by se Američané jistě dočkali dalšího snížení daní, které by, řečeno s nadsázkou, zřejmě nebralo konce, dokud by se federální vláda nevystavila hrozbě bankrotu. Zesílil by hlas těch, kteří dávají národní bezpečnosti přednost před mezinárodní spoluprací a nevidí velký smysl v nadnárodních institucích, jako je OSN nebo Světová banka – snad s výjimkou Severoatlantické aliance. A Bush by s konečnou platností mohl smést ze stolu názory, že se stal prezidentem díky chybně oraženým hlasovacím lístkům na Floridě.

Tradice pro demokraty

V úterý Američané zvolí všech 435 členů Sněmovny reprezentantů a 34 senátorů – a navíc 36 guvernérů. Předpovědi neočekávají velký boj o sněmovnu. Demokraté by proti současnému stavu museli obsadit sedm dalších křesel, aby v ní získali převahu nad republikány. Pravděpodobnost, že se tak stane, je považována za malou. Důležité zato budou volby do Senátu.…