Kostel zamotaný
V pěkné recenzi baladického CD Svet zmotaný (Když půjdeš na Dunaj, Respekt č. 43/2002) vytýká Břetislav Rychlík spoluautorovi CD Vladimíru Mertovi poznámku z bookletu: „Balady dodnes slyšíme v Javorníku jako součást bohoslužby. Nesou otisk důstojnosti evangelického zpěvu, starobylost kancionálů Jednoty bratrské.“ Rychlík oponuje: „Pravý opak je pravdou. Není jediná balada, která by byla zaznamenána v kancionálech, jen desítky balad mají kořeny v duchovních nápěvech. Ani pěvecký projev na bohoslužbách v kalvínském kostele v Javorníku nemohl balady ovlivnit, protože sám je ovlivněný frázováním lidových písní.“
Vzápětí pak dodává, že „tato výhrada je jediná a marginální“ – mohl ji tedy vynechat. Nicméně citáty svědčí o tom, jak vysoko oba autoři cení horňáckou zpěvnost, jistě nejen jako pojítko se zpěvností slovenskou. Rychlíkovo tvrzení o „pravém opaku“ je zbytečně příkré: oba výroky se týkají melodické stránky baladického ohlasu v kostelním zpěvu (Merta: „důstojnost evangelického zpěvu“, Rychlík: „kořeny v duchovních nápěvech“), a protože duchovní i světské písně zpívali po staletí titíž lidé, jsou dnes vlivy světské i duchovní navzájem prorostlé. Merta pouze mohl říci, že forma horňáckých balad nese otisk evangelického zpěvu a zároveň že něco z jejich přednesu zaznívá v javornických kostelních…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu