Volby do Kongresu proběhnou už za týden, první listopadové úterý, ale po tradiční záplavě informací o kandidátech a spekulacích expertů ani vidu, ani slechu. Chybí i obvyklé billboardy, plakáty či další prvky kampaní. Titulním stranám deníků a zprávám v televizi dominoval v poslední době šílený střelec v okolí Washingtonu. I zahraniční politika Bushovy administrativy, především její snaha odzbrojit režim Saddáma Husajna, se nachází ve stálé pozornosti médií, a tak nebýt placených reklam kandidátů v televizi běžný Američan by ani nemusel vědět, že se kongresové volby blíží mílovými kroky. To se však jistě změní - zvláště po dopadení dvou podezřelých ze střelby na předměstích americké metropole.
Sněmovna pro republikány…
Volby do Kongresu nedosahují významu evropských parlamentních voleb, americká exekutiva je totiž volena přímo a nezávisí na složení zákonodárného sboru. Přesto Kongres sehrává významnou roli: každý prezident se musí naučit se zákonodárci komunikovat, neboť ti všechny jeho legislativní návrhy důkladně zkoumají, a prezident navíc nemůže počítat ani s automatickou podporou všech kongresmanů a senátorů své vlastní strany. Ve Sněmovně reprezentantů disponují těsnou většinou šesti hlasů republikáni. V Senátu po loňském odchodu Jima Jeffordse z Republikánské strany mají o jeden hlas navrch demokraté. Letošní volby proto nabízejí vyrovnané šance oběma rivalům. Ač se bude obsazovat třetina Senátu (celkem 100 mandátů) a celá sněmovna (435…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
