Vrhači kamenů na rozcestí

Společné zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) na konci září ve Washingtonu se mělo stát novým mezníkem ve vývoji hnutí kritiků globalizace. Ti o sobě od událostí v Janově v červenci 2001, kde zahynul jednadvacetiletý italský demonstrant Carlo Giuliani, nedali příliš vědět. Ticho prodloužilo také 11. září a po víceméně komorních únorových protestech na newyorském zasedání Světového ekonomického fóra se antiglobalisté sjížděli do Washingtonu s cílem ukázat, že jsou zpátky v plné síle.

Protest v poklidu

Místo původně ohlášených dvaceti tisíc demonstrantů se jich však dostavila zhruba třetina a šest stovek aktivistů bylo zatčeno už při pátečním pokusu zastavit dopravu v centru města. Víkend protestů za asistence tři tisícovek policistů pak proběhl v poklidném duchu pouličního festivalu. Volné sdružení organizací kritizujících globalizaci se tak na americkém kontinentě dostalo na rozcestí - nízká účast ve Washingtonu je krokem zpátky pro cestující pestrobarevný cirkus, který se kvůli svému násilí dostal do izolace. Ve Washingtonu se proto objevily hlasy nabádající k vybudování seriózního politického hnutí. „Každý rok se scházíme, protestujeme a vznášíme požadavky. Teď je třeba učinit další krok a najít více lidí, kteří nám budou věřit,“ prohlásil před antiglobalisty neúspěšný kandidát na amerického prezidenta Ralph Nader, který by rád část hnutí přivedl pod deštník své Strany zelených. Úměrně tomu, jak opadl vliv…