Pěkné mlýnské kameny

Tureckou politickou scénu čeká v nadcházejících týdnech a měsících tvrdá zkouška ohněm. Říjnová zpráva Evropské komise nedoporučila zahájení přístupových rozhovorů s touto „věčnou“ uchazečskou zemí a jedinou šancí Ankary, jak vbrzku využít v roce 1999 přiznaný statut kandidáta, je přimět vlády patnáctky ke stanovení data začátku vyjednávání na prosincovém summitu EU v Kodani. Takřka nadlidský úkol s ohledem na okolnosti: zaprvé, Unii podporuje vláda, které v Ankaře končí mandát s předčasnými parlamentními volbami 3. listopadu - dosavadní průzkumy předpovídají politické zemětřesení. Zadruhé, možnost americké akce proti Iráku staví před Turecko rébus, jak vyvážit zájmy vlastní, spojenecko-americké a evropské. A do třetice všechny uvedené okolnosti komplikují pomoc Turecku od Mezinárodního měnového fondu (MMF), bez níž se Ankara nemůže vyhrabat z ekonomické krize a splnit kritéria Unie.

Erdogan a mimikry

Hodnocení Bruselu přijali politici v Ankaře s hořkostí a dotčením. Právě kvůli prosazení evropských požadavků se v létě rozpadla vláda, parlamentem ale nakonec prošla klíčová rozhodnutí o zrušení trestu smrti a posílení práv kurdské menšiny, zejména co se týče užívání kurdštiny ve školách. Komise měla podle tamních představitelů vzít v potaz, o jak ožehavá témata jde, a potvrdit, že se Turecko vydalo na správnou cestu, i když jí má ještě notný kus před sebou. Rozjitřená politická scéna přijala zprávu jako políček do tváře a odměna Bruselu ve formě…