Třikrát na okraj

O Andrzeji Lepperovi, předákovi polských sedláků, odpůrci Evropské unie a šéfovi strany Sebeobrana (49 poslanců), dosud do českých novin pronikaly jen kusé zprávy o tom, kde zase uspořádal blokádu silnic nebo koho urazil. Ovšem rozhovor, který s ním vyšel v minulém týdeníku Euro, překonává všechna očekávání. Lepperovo Polsko by byla jakási obchodní pevnost („chceme uzavření hranic pro potravinářské a průmyslové zboží, které jsme schopni produkovat sami“). Bylo by opět velmocí v produkci lněných semínek jako před válkou, polské banky by povinně úvěrovaly rolníky a do EU by země nešla (s dnešními podmínkami vstupu „nebudeme souhlasit nikdy a budeme říkat lidem, aby hlasovali proti“). A komu se to nelíbí, je největší hlupák, jakého kdy Polsko nosilo. V Lepperových ústech zní podezřele i tak nevinná a poklidná činnost jako ekologické farmaření: EU by se podle něj od Polska měla jedině učit, jak pěstovat levně a zdravě bez hnojení, a bruselský komisař pro zemědělství Franz Fischler je „zaostalý, neboť jí tu západní chemii“. Zarážející na tom je, že tato slovní agresivita jde z úst šéfa třetí nejsilnější polské strany.

•••

Co je pojištění? Nic jiného než druh sázky: občan se sází proti instituci, zda nastane nějaká událost. Na straně instituce stojí profesionálové, teorie pravděpodobnosti, všechny důmyslné výpočty kurzů a sazeb, na její straně proto bývá i zisk. Ale jednou za čas i nejlepší propočty selžou - jako v případě srpnové velké vody, kdy…