Připoj se k mému hladu

Připojený a nepřipojený svět, tedy technologicky vyspělý Západ a chudá Afrika, se letos v září poprvé setkaly na slavném festivalu nových technologií a umění „Ars Electronica“ v Linci. Nejen svým paradoxním názvem Un/Plugged (Bez připojení) festival překonal sám sebe. Největší přehlídka technofilního umění totiž letos poprvé rezignovala na představu technologie jako prostředku blahobytu a spásy a obrátila se k Africe a dalším chudým částem zeměkoule, pro něž jsou nové informační technologie jen dalším důkazem narcismu západního světa a jeho nevšímavosti k problémům ostatních. Chyběly okázalé a drahé instalace a hlavní otázkou letošního ročníku už nebylo, kam technologie směřují a jak změní náš svět, ale jak jejich pomocí bránit práva těch, kteří nejspíše nikdy nebudou mít podobné možnosti, protože umírají hladem. Pokusy bojovat pomocí internetu za práva někoho, kdo nemá ani elektřinu, ovšem vyzněly často paradoxně i směšně. Důkazem marnosti a skrytého pokrytectví takových snah je ostatně i samotný festival, na kterém byl jen nepatrný počet umělců a návštěvníků z Afriky.

Africké recyklace

„Připojení“ na tomto festivalu vlastně ztratilo svůj technický význam, který označuje přístup na světovou počítačovou síť, a stalo se metaforou solidarity a vztahu, jejichž nedostatek kritizovaly africké exponáty. Nejlépe se to podařilo nigerijskému umělci Emeku Udembovi v instalaci World White Walls (Bílé zdi světa), která ironizuje zkratku pro světovou síť…