Pašuji, tedy jsem

Podle italského ministra financí dováží Černá Hora tolik cigaret, že by každý její obyvatel musel kouřit celý rok 24 hodin denně 10 cigaret najednou, aby je všechny spotřeboval. K jedovaté poznámce politika nevedla starost o zdraví kuřáků, rozlítily jej miliardové daňové úniky, které mají v Itálii na svědomí pašované cigarety. A ty se pašují ze značné části právě z Černé Hory. V Černé Hoře se podařilo dát rovnítko mezi pašování a stát a jen v Černé Hoře cigaretový byznys tak radikálně ovlivnil život každého občana. V čele celého obchodu stojí prezident, jehož majetek se odhaduje na 130 milionů dolarů (při platu 500 dolarů měsíčně).

Včera, dnes a zítra

Když se počátkem 90. let Černá Hora dostala pod úder sankcí OSN, stáli její vládcové před otázkou, jak zajistit obyvatelům fyzické - a sobě politické - přežití. Řešení se našlo: pašování cigaret přes moře do Itálie. Zisky v řádech stovek milionů dolarů ročně Černohorcům záhy zamotaly hlavu. „Lidé, kteří se v Černé Hoře živili pašováním, se příliš zhlédli v postavách filmu Kmotr. Převládala improvizace, pašovalo se veřejně a neprofesionálně,“ říká nezávislý ekonom Nebojša Medojevič. Černohorské orgány ovšem tvrdí, že se nic nezákonného nedělo. Překupníci cigarety jednoduše legálně nakoupili v bezcelní zóně v Rotterdamu či na Kypru, legálně přivezli do Černé Hory a zde opět legálně prodali někomu, kdo je - už nelegálně a samozřejmě neproclené - převezl na rychlých člunech do Itálie. Takže stát…