Sexmise

Ať už kvóty ministra Špidly ženy diskriminují pozitivně či nikoli, jisté je, že jeho nápad jim pomoci vyvolal pořádný rozruch. Když už nic, o ženské problematice se mluví, píše a vedou se o ní spory. Jenomže se při tom všem zapomnělo na muže. I jim by se mělo v některých oblastech stranit. Alespoň o jedné vím určitě: „Muži do škol“, chce se mi křičet pokaždé, když mám něco společného s touto neprodyšnou institucí. Vysloužila jsem si svého času trochu nedobrovolně nálepku „ženská spisovatelka“, pravda je, že téma postavení a práva žen v naší společnosti mě zajímá a trápí. Měla bych tedy jásat: ejhle místo, kde ženský prvek tak pěkně triumfuje. Nejásám. Ve školách totiž převažuje ženskost v tom nejhorším slova smyslu. Ženskost úřednická, malicherná a policajtská, ona ženskost, projevující se tím, že její nositelky mají doma vzorně navaříno, napečíno a naleštíno. A ta je podle mého názoru nebezpečná lidstvu (a tomu nedorostlému obzvlášť). Proto mě před časem zaujala zpráva z Bystřice u Benešova, kde rodiče, shodou okolností oba učitelé, odmítají posílat své dítě do školy. Manželé Ornstovi tím prý riskují vězení: pokud nepředloží lékařem potvrzený papír, že jejich dítě má právo na odklad školní docházky, hrozí jim pokuta. V případě, že ji nezaplatí, mohou skončit na dva roky ve vězení a jejich děti v ústavu. Tito lidé nejsou příslušníky žádné sekty. Prostě jim osud jejich osmiletého synka leží na srdci tolik, že toto riziko v jeho zájmu podstupují. Oprávněně se domnívají,…