Máme své zákony

Je nedělní odpoledne a vestibul stanice metra „Bagrationovskaja“ na jihozápadě ruské metropole téměř praská pod náporem tisíců lidí. Starší osoby mají co dělat, aby je dravý dav neshodil na zem a neumačkal. Většina cestujících míří k rozlehlé bílé budově vyzdobené křiklavým nápisem „Ljalja park“. Další z vln pravidelného nákupního nájezdu na místo, kde lze pořídit poslední novinky hudebního, filmového i počítačového průmyslu nejlevněji v celé Evropě, začíná. Zatímco nadšení fanoušci nových technologií si tady na obrovském pirátském trhu zvaném Gorbuška už deset let přicházejí na své, manažeři ruských poboček hudebních a počítačových společností jen bezmocně rozhazují rukama.

Nejste v Londýně

Z davu zákazníků je slyšet převážně ruština, udivené anglické či německé povzdechy nad směšnou cenou nabízeného zboží však nejsou žádnou výjimkou. Čerstvé hollywoodské filmové novinky, které bylo sotva možné vidět v amerických kinech, nejnovější software Microsoftu i poslední alba hudebních hvězd, to vše je zde k mání za zlomek cen běžných v západní Evropě. S legalitou výrobků si přitom nikdo hlavu neláme. „Pane, tady nejste ani v Praze, ani v Londýně. My máme své zákony,“ odpovídá s nevzrušeným úsměvem mladý prodavač na dotaz, jak je možné, že poslední nahrávka anglického zpěváka Stinga u něj stojí v přepočtu pouhých 90 korun, zatímco v Praze či jinde v Evropě je čtyřikrát až šestkrát dražší. "Podle našich údajů se v Rusku ročně vyprodukuje zhruba 33…