Krajina, která pamatuje Cranacha

V době, kdy Alexander von Humboldt procestoval už značnou část světa, pronesl na jednom z vrchů poblíž Ústí nad Labem památnou větu: „Krásnější krajinu jsem ještě neviděl.“ Dnes by podobná slova zopakoval asi sotva. Pohled do údolí Labe mezi Ústím a Hřenskem kazí nejen rušná pobřežní silnice, ale i nesčetné chaty. Přesto zde mnoho z původní krásy zůstalo stále zachováno. Zejména v Labských pískovcích za Děčínem, které jsou dosud lidskou činností postiženy jen málo. Boky údolí jsou tam zachovány v přirozeném stavu a v nivě volně protéká řeka. To je pohled, který byl třeba v proslaveném údolí Rýna na většině míst zničen zástavbou. Neblahý osud teď ale hrozí i labskému pískovcovému kaňonu, který je jediným svého druhu na našem území. Podle vládních plánů mají totiž na řece v úseku mezi Ústím a Hřenskem vyrůst dvě nové vodní stavby.

Inverzní Sněžka

Údolí Labe se zmiňovaným kaňonem je přitom jedinou přímou spojnicí mezi Severoněmeckou nížinou a Českou kotlinou, což z něj vytváří jeden z evropských biokoridorů prvního řádu, významem srovnatelný například se Železnými vraty na Dunaji. Lokalita je proto již mnoho let na seznamu míst, která by měla být vyhlášena národní přírodní památkou. Kvůli odporu lobby stavitelů přehrad se však takový zápis neustále odkládá. V zájmu uchování významné přírodní lokality je teď samozřejmě možné argumentovat seznamy chráněných živočichů a rostlin, které zde žijí – třeba bobrem, krabem vlnoklepetým či vzácnou…