„Mudrcové moji, Chelm se nachází v krizi. Jak se z ní dostat ven?“ Mudrci přemýšleli sedm dní a sedm nocí, jak bylo jejich zvykem. Potom čas vypršel. Ňouma Lejkiš promluvil jako první. „V Chelmu žije jen několik lidí vzdělaných natolik, aby věděli, že krize znamená špatný stav. Navrhuji proto zákon o zákazu používání tohoto slova.“ Historku zaznamenal Isaac Bashevis Singer v knize Hlupáci z Chelmu. Už se zdálo, že ODA chce svůj téměř sedmdesátimilionový dluh řešit stejně. Nakonec to nevyšlo. Protože svým dluhem může ohrozit velice vážnou věc – vyhlídky čtyřkoalice, favorita červnových voleb do sněmovny.
Spadla klec
Nevyřešený dluh, který má ODA u České pojišťovny, otřásl základy čtyřky razantněji než komplikovaná jednání o společném programu a kandidátkách do sněmovny. ODA totiž odmítala rozumně jednat a chvílemi vypadala jako sama uražená nevinnost. To je překvapivé, protože na rozdíl od občanů zmateného městečka Chelm nejsou jejími členy hlupáci, ale bývalí ministři, velvyslanci, stávající senátoři a podnikatelé. Nejmenší parlamentní strana musela tušit, že její deset let starý dluh nenechá chladným ani spojence, ani odpůrce. To, že například bývalý předseda lidovců Jan Kasal nemůže vystát pro něj příliš pražskou a intelektuálskou ODA, je všem známo. Lidovci proto veřejně vyzvali ODA, aby ihned vyřešila svůj dluh. Není třeba lámat si hlavu, proč se s tím vytasili až nyní, a ne mnohem dříve. Kdyby to totiž neudělali lidovci, zaútočí někdo jiný. ODA pak v případu politicky pohořela. V Česku není partaj, která by neměla s financemi potíže, a veřejnost takové věci pozorně sleduje. Z taktických důvodů mělo vedení ODA v čele s Michaelem Žantovským jasně říci: Omlouváme se, že jsme to nedokázali splatit, ale teď se do toho pustíme s pomocí koaličních partnerů. ODA ale místo toho odkazovala veřejnost na tajemné spiknutí a útoky autorů Olova. Pak vybízela novináře, aby se zajímali o důležitější věci. Nakonec vymyslela trik, který musel každého zarazit. ODA totiž nabídla, že převede většinu dluhu jako dar České pojišťovny do Vzdělávací nadace. Nejmenší strana pak bude každý rok odevzdávat desetinu z toho, co dostane od státu za budoucí volební úspěchy. Nadaci by pak společně kontrolovala ODA s Českou pojišťovnou. Z pohledu ODA je to dobré řešení – peníze se zároveň vrátí, a přitom zůstanou pod kontrolou straníků. Ani tato klička se ale kolegům ze čtyřkoalice nelíbila. Unie svobody pak navrhla ODA něco jiného. Nadace bude pro bohulibější účely jako například dárcovství kostní dřeně, aliance do ní bude odvádět nejméně pět milionů ročně a také ji nebude nikdo z této strany kontrolovat. K tomu ještě ODA zveřejní jména všech dárců, kteří jí v prvních dnech pomohou s dluhem. Pokud se to Žantovskému a spol. nelíbí, sloučí se ODA s Unií svobody, která její dluh splatí sama. Lidovci byli ještě tvrdší: o ničem jiném než o spojení ODA s US se nebudou dále bavit.
Proč existujete?
ODA víkendovému tlaku lidovců nepodlehla. Žantovský svou stranu rozpouštět nechce a spoléhá na to, že obě větší strany jsou na ní závislé: pokud by ji ze spolku vyloučily, skončí tím i značka čtyřkoalice. Volby jsou blízko a pouze politický sebevrah by chtěl tak zásadně měnit název své strany. Dnes se možná nabízí otázka, jak bude vláda zbavovat společnost dluhů, když její ministři nevyřeší ani dluh své ministrany, po krachu čtyřky by to ale bylo ještě horší. Jak chcete fungovat v příští koalici, ptali by se lidé, když jste neudrželi ani předvolební spojenectví? Podobné kličky dokazují, že ODA má ještě prostor, ve kterém může bojovat o svou existenci. Každý její dílčí úspěch ale stejně jen připomíná poslední otázku: jak dlouho ještě bude nutné o této straně mluvit? Proč se po vzoru Demokratické unie nemůže sloučit s někým jiným? Její preference i samotný provoz jsou tak jako tak na dně. Jak dlouho chtějí její šéfové udržovat tento stav? Do té doby, než tvrdohlavým resuscitováním zhroucené strany prokáží, že v ODA neexistuje soudný politik? Pokud čtyřkoalice patálii s nejmenší stranou čistě vyřeší, může se znovu spolehnout na pravidlo „co nezabije, posílí“. Minulý rok ukázal, že voliči zůstávají čtyřkoalici věrní i po vnitřních sporech a malicherných šarvátkách.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
