Na otázku, jak kdo uspěje ve sjednocené Evropě, obvykle odpovídáme podle jednotlivých odvětví, profesí či stupně a druhu vzdělání. Běžná statistika a ekonomická srovnání ostatně nic jiného nedovolují. Jenže v konkurenčním prostředí společného trhu bude spíše než makroekonomická a formální hlediska rozhodovat něco jiného - kvalita práce a zdánlivě drobné komparativní výhody. Důležité se stanou hodnoty, které formují vztah k práci, a aktivní snaha rozvíjet a uplatňovat znalosti. Rozhodne vnitřní kvalita, která se nedá měřit.
Předstíráme, tak plaťte
České pracovní síly jsou jistě dobré, s ohledem na tradice kapitalismu a dlouhodobě slušnou úroveň školství. Jenže zároveň byly neblaze poznamenány komunismem, který zhodnocoval hlavně manuální a nižší odbornou práci. Základem pracovního trhu se stal celoživotně specializovaný zaměstnanec orientovaný na instrumentální výkon. K tzv. socialistickým jistotám patřily nízké a nivelizované mzdy a s nimi nakonec i ono „my předstíráme, že pracujeme, a vy předstíráte, že nám platíte“. Také údernické hnutí padesátých let, zaměřené na vnější efekt, přispělo ke konci odpovědného přístupu k práci. Sledovat vztah k práci je samozřejmě obtížné, protože jediným zdrojem je sebehodnocení pracovníků - takové, jaké poskytuje například srovnávací výzkum Evropská studie hodnot z roku 1999. S překvapením zde zjistíme, že Češi se vidí jako rození pracanti ryze kapitalistického smýšlení. Práce je pro ně vždy na prvním místě,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
