Minulé pondělí Saúdská Arábie změnila názor. Oznámila, že podpoří vojenskou akci proti Saddámově Iráku, pokud operaci schválí Rada bezpečnosti OSN. Je to velký posun, neboť do té doby Rijád svou účast či poskytnutí vojenských základen na svém území pro eventuální americký útok odmítal. Země se - na rozdíl od války v Perském zálivu v letech 1990/91 - nechtěla stát odrazovým můstkem pro úder vůči sousednímu Iráku. Jenže před týdnem v této pevnosti povolila. Příčina posunu ovšem neleží na Saúdské Arábii samotné, ale na změněných akcentech Spojených států. Tvrdí to nejen americký tisk, ale i saúdskoarabští diplomaté.
Základny i imámové
Saúdská Arábie je zemí, která své názory v zásadě nemění. Je to extrémně konzervativní stát, jenž se jakékoli změny bojí jak čert kříže, dalo by se říci, pokud by nešlo o stát muslimský. Proto je i nynější posun-neposun třeba vykládat na hlubším pozadí. Už rok se může každý ve světovém tisku dočíst, že 15 z 19 pachatelů útoku na USA z 11. září bylo občany Saúdské Arábie. Z toho sice nelze vyvozovat paušální závěry o saúdské podpoře teroru, ale nelze to ani pominout jako úplnou shodu okolností. Země lavíruje mezi USA a islamisty vahábovského směru (státní náboženství v zemi). Na jednu stranu je Saúdská Arábie - s výjimkou Turecka - jediným velkým státem regionu, na jehož území mají vojenské základny Američané, ale zároveň saúdské miliardy putují i na podezřelá konta. Rijád nepatří k přímým oporám terorismu ve stylu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
