Tak nakonec i Slováci, s ulehčením si oddechl každý, kdo chtěl, aby společně do Evropské unie šly všechny země Visegrádu, a hlavně, aby se přitom netrhala bývalá československá federace. Sobotní volební výsledky představily nový bratislavský parlament, kde pravicová většina 78 hlasů v 150členné sněmovně slibuje úspěšný závěr evropské cesty.
Jiná koalice
Slováci se v prvních reakcích na volební výsledky sami pochválili, že pokračování reforem podporuje pod Tatrami stejně velký podíl populace jako v Maďarsku a Česku. Připomínají tak, že bratislavským finále právě skončil seriál voleb v postkomunistické střední Evropě a všechny volby dopadly tak zhruba stejně, totiž nastolením více či méně těsné, zato proevropsky jednoznačně smýšlející vládní většiny. Začali s tím loni v září Poláci, kde vyhrálo Spojenectví demokratické levice (41 %) a do vlády přijalo lidovce (9 %). V dubnu následovali Maďaři, kde proevropský kabinet domluvila Maďarská socialistická strana (44 %) se Svazem svobodných demokratů (4 %). V Česku se v červnu dohodli sociální demokraté (30 %) s lidovci a Unií svobody (dohromady 14 %). Slováci jsou přece jen jiní, zdá se z takového výčtu. V ostatních zemích Visegrádu jsou přece evropskými lídry levicové strany, složené často z bývalých komunistů. Z nutnosti pak přibírají postkomunistické lidovce (v Polsku a Česku), případně liberály (v Maďarsku a Česku). Jádro očekávané slovenské koalice ale tvoří strany pravice: Slovenská demokratická…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
