Půl hodiny po dvanácté

Rámeček

KANG ČCHOL-HWAN (1968) se narodil v Severní Koreji, žije však v Jižní Koreji, kam uprchl přes Čínu v roce 1992. Když mu bylo devět, uvěznil severokorejský režim jeho i celou rodinu na deset let v jednom z nejznámějších táborů pro politické vězně v Jodoku. Po emigraci vystudoval na univerzitě v Soulu zahraniční obchod, v současnosti pracuje jako novinář pro jihokorejské noviny Čoson Ilbo. Minulý týden navštívil (na pozvání Společnosti při ČT Člověk v tísni) Českou republiku.

V Česku a v několika dalších zemích jste přednesl svědectví o represích v Severní Koreji. Vám se podařilo před deseti lety ze země uprchnout, ale nemůže vaše vystoupení uškodit příbuzným, kteří na Severu zůstali?

V Severní Koreji žije moje matka a sestra. Velice se o ně bojím. Ale už to, že jsem utekl, mé příbuzné ohrozilo. Je možné, že po mém útěku byli dokonce zatčeni.

Vy o nich nic nevíte?

Mám o nich jen nejasné zprávy od lidí, kteří také později uprchli. Prý žijí. Ale nic přesnějšího nevím.

Dvacet milionů otroků

Severní Korea je velice uzavřenou zemí. Dostanou se k jejím obyvatelům nějaké informace z okolního světa?

Něco málo o světě se Severokorejci dozvědí od lidí, kteří přecházejí hranice do Číny a zase se vracejí. Hodně jich má také příbuzné v Japonsku a ti, pokud získají povolení, přijíždějí občas na návštěvu. Lidé taky můžou poslouchat jihokorejské rádio. To je ovšem považováno za zločin proti režimu a…