Vyšší princip proti daním

Jak řekli, tak udělají. Dražší benzin, alkohol, cigarety a většina potravin, naopak levnější energie a služby. Kdo vydělá víc než sto tisíc měsíčně, zaplatí z části svého příjmu vyšší, tzv. milionářskou daň - kdyby třeba vydělával 150 tisíc korun měsíčně, strhne mu finanční úřad asi o patnáct set víc než dosud. Vláda ČSSD, KDU-ČSL a US vysvětluje vyšší daně povodněmi a k tomu přidává argument, že stejně bude před vstupem do EU nutné sblížit obě sazby daně z přidané hodnoty, tak proč to neudělat hned. Pravdu má v tom, že nějaké zdroje pro likvidaci povodňových škod se najít musí a přitom státní pokladna zeje po hospodaření minulých vlád prázdnotou. Ministři použili šikovný populistický manévr, když trochu víc zdanili právě bohaté. Tím zajistili daňové reformě obecnou podporu a prospěli stabilitě své vlády. Nemají pravdu odpůrci daňové reformy, když tvrdí, že milionářská daň postihne jen nejschopnější odborníky a manažery, kteří nejvíc prospívají společnosti. Vysoké mzdy v této zemi totiž vždy nepobírají nejschopnější, ale častěji ti, kteří mají tzv. poziční kapitál. Když má někdo dobré místo v právnické firmě nebo polostátním podniku, nemusí to být nutně důkazem jeho profesních schopností. Téměř se tak zdá, že vládu nelze za nic kritizovat, i když daně zvyšuje. Přesto je nutné reformu odmítnout z „vyššího principu“ ekonomické teorie. Daně jsou špatné, protože stát je obvykle používá méně efektivně, než by to dokázala soukromá nebo nevládní instituce. A mizerného…