V příštích dnech si svět připomene výročí tragických útoků na mrakodrapy v New Yorku a týden nato odlétá Václav Havel na svou poslední cestu do USA v roli prezidenta České republiky. Je to symbolická cesta. Nejlepší stránkou Havlova prezidentování je bezpochyby to, že dokázal vybudovat a udržet silné vazby s největší velmocí. A letí se za oceán rozloučit jako spolehlivý spojenec ve dnech, kdy si Amerika vzpomene na své ohrožení.
Dožít se těchto dnů
Těžko se dá penězi vyčíslit, kolik Havel zemi přinesl politického a ekonomického vlivu za hranicemi, zejména v USA. Desetimilionová země nemůže velmoci příliš nabídnout. Přesto Havel za dvanáct let prezidentování navštívil třikrát Spojené státy na nejvyšší úrovni a naopak - pokud přičteme i očekávaný přílet prezidenta Bushe juniora na summit NATO v listopadu - stejně častokrát hlava USA zavítala k nám. O tom se jiným může jenom zdát. Americká politika, veřejnost a média mají ve zvyku personifikovat významné události. Štěstím Čechů bylo, že si Američané s Václavem Havlem spojili pád komunismu. Životopis vězněného dramatika, který se stane prezidentem, připomíná romantické drama se šťastným koncem. K udržení zájmu o příběh ale bylo nutné nekazit politiku a to se Havlovi také dařilo. Začalo to úspěšným projevem v Kongresu v únoru 1990. Havel v něm spojil, co Američané chtějí slyšet, a co potřeboval, aby slyšeli. Poděkoval nejdříve, že svým tlakem „nám pomohli dožít se těchto dnů“. Potom zdůraznil, že…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu