Svět po prasknutí bubliny

S koncem 90. let ve světové ekonomice nastal přelom. Americký ekonomický zázrak přinejmenším ztratil na lesku, praskla bublina internetových firem, skončilo nejdelší období růstu na světových trzích (od roku 1992 do jara 2000)… A jako by turbulence na soukromých kapitálových trzích nestačily, dochází na počátku nového století i k hlubší změně v nazírání na roli vlády. Zdá se, že z módy jsou základní stavební kameny 90. let: liberalizace trhů, restriktivní rozpočty a privatizace. Dnes je naopak v módě mluvit o vládě v souvislosti s efektivními investicemi, regulací a kvalitou veřejných služeb. První efekty této změny jsou vidět ve zhoršování rozpočtových schodků v USA či některých evropských státech (Portugalsko, Německo, Francie, Itálie). Zavrhovat paradigma ekonomické politiky 90. let by ale bylo stejně neuvážené jako šmahem odsuzovat kapitálové trhy.

Burzy: nic lepšího nemáme

Předseda Federálního rezervního systému Alan Greenspan označil náladu na trzích za „iracionální“ již před plnými šesti lety, kdy burzovní index Dow-Jones byl na úrovni 6500 bodů (v lednu 2000 dosáhl téměř 12 000 bodů a i dnes, po obrovském propadu, se pohybuje nad hranicí 9000 bodů). Dokud ceny akcií rostly, zvyšovaly se investice i mzdy, klesala nezaměstnanost a inflace byla nízká, pojem „bublina“ byl vyhrazen pro skeptiky. Dnes je zjevné, že 90. léta minulého století skutečně na burzách vytvořila masivní bublinu. Růst produktivity byl sice vyšší než v 80. letech, ale…