Povodně, a co bude dál

Povodňová vlna opustila Českou republiku koncem minulého týdne. Záplavy začaly na Lužnici, Malši, horní Vltavě, Blanici a Otavě, překročily vltavskou kaskádu a nad Prahou se spojily s povodňovou vlnou Sázavy a Berounky. Nejvyšší průtok přes 5500 metrů krychlových za vteřinu tak nejdříve zaznamenalo hlavní město. Dále za Prahou se povodeň zbrzdila, protože vytvořila zpětné vlny a zaplavovala proti proudu Labe a později Ohře. Tak na Mělnicku a Litoměřicku vznikla jezera, která překryla pozemky třiceti obcí. Tyto obce patří vedle jihočeských Metel, na které se vylil z protržené hráze místní rybník, k nejvíce poškozeným a dvě z nich - Nové Kopisty a Chodouny - byly ještě koncem minulého týdne pod vodou. Vznik severočeského jezera ale způsobil i to, že povodňová vlna v Ústí nad Labem a Děčíně byla slabší než v Praze. Místní povodně zasáhly Krušné hory a Znojemsko. Odhady škod se pohybují mezi šedesáti a devadesáti miliardami korun, zkušenosti z moravských povodní ale ukazují, že tato čísla spíše ukazují ochotu veřejných institucí přidělovat peníze. Ministerstvo financí stanoví oficiální částku první týden v září. Hmotné škody mapují nevládní organizace Člověk v tísni, Charita a Adra, nejúplnější údaje má zatím k dispozici první z nich. Povodeň zasáhla 250 obcí mezi Českým Krumlovem a Hřenskem, z toho 209 potřebuje nezbytně pomoc zvenčí. Šestašedesát z nich patří podle Člověka v tísni do SOS-režimu, pomoc tedy musí být opravdu velká. Vláda zatím přislíbila 150 000 korun…