Slovenská zahraniční politika se ocitla před nejvážnějším dilematem posledních let: USA totiž svého potenciálního spojence požádaly o vyjádření podpory nedávno zřízeného Mezinárodního trestního soudu (ICC) a navíc se nyní, nedlouho před „rozšiřovacím“ summitem NATO v Praze, stále intenzivněji spekuluje o americko-britském útoku na Irák. Slovenská diplomacie ovšem ani na jedno zatím nemá názor. V zemi převládá pocit, že o důležitých věcech mezinárodní politiky tak jako tak rozhodují velmoci, a proto bude lépe, když se nebude do ničeho míchat. Tento přístup pak vede k alibismu a současné hodnotové vyprázdněnosti bratislavské diplomacie.
Počkáme a uvidíme
Na Slovensku se téměř nevede debata o nejdůležitějších světových událostech. A pokud se už náznak diskuse objeví, potom výhradně v podobě zištného zvažování, na jakém postoji Slovensko může více vydělat. Přesně tak se vyvíjí i diskuse o podpoře amerického stanoviska k ICC. Spojené státy mají v NATO hlavní slovo, a proto si je pár měsíců před summitem, kde by země měla dostat pozvánku do Aliance, Slováci nesmí rozkmotřit. Na druhé straně jasná podpora americké pozice by vyvolala pobouření Evropské unie, která má závěrem tohoto roku ukončit přístupové rozhovory s uchazeči o členství, mezi nimiž je také Slovensko. A protože diplomaté v Bratislavě žádný pevný názor nemají, volí vyčkávací, úhybnou taktiku. Ministr zahraničí Eduard Kukan na americkou prosbu ostatně odpověděl: "Slovensko čeká na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu