„Nejezděte na Sever, vždyť je to tam nebezpečné,“ radí místní usedlíci pokaždé, když během klábosení uprostřed pastviny na západě Irska padne slovo Belfast. „Neexistuje důvod, proč vynechat toto pulzující město,“ píše pro změnu turistický průvodce po severoirské provincii, též známé jako Ulster. Pokud člověk nechce, prý na stopy po staletí trvajícím konfliktu mezi místními katolíky a protestanty vůbec nenarazí.
Republikáni jdou na večírek
Není to tak úplně pravda. Kosmopolitní centrum Belfastu je sice zaměnitelné s téměř jakoukoli průmyslovou aglomerací v Evropě - čtyřproudé silnice, administrativní krychle, velkoplošné reklamy, hluk a shon. Ne všude se ale uprostřed dne najednou zastaví doprava kvůli podezření z pumového útoku. „Dostali jsme hlášení, že je tam bomba, tak to prověřujeme,“ říká sotva třicetiletá policistka a ukazuje do úzké postranní uličky, v níž stojí prázdný městský autobus. „K podobným případům vyjíždíme skoro denně,“ dodává a ledabyle si pod čepicí upravuje účes. Její nezúčastněnost přesně vystihuje okolní atmosféru - nikde žádní tlačící se zvědavci, před policejní páskou se nudí jen dva televizní štáby. Pouze z dálky sem doléhá nervózní troubení řidičů, kterým poplach zkomplikoval už tak nekonečné martyrium na přecpaných belfastských ulicích. Cestou dále na západ města ubývá aut, ulice se zužují, lesklé kancelářské budovy ustupují nižším domkům z temně rudých cihel a přibývá obrazů, které cizinec zná jen zprostředkovaně,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu