Boj o zrno

Opakovaný pád teplotních rekordů i světový summit o trvale udržitelném rozvoji, který tento měsíc proběhne v jihoafrickém Johannesburgu, znovu probudily zájem médií o dění v přírodě. Na stránkách novin tak opět zdomácněly pojmy jako „celosvětová ekologická krize“ či „globální změny klimatu“. Podívejme se proto podrobněji na to, co dnes věda o změnách, které se v přírodě udály za poslední stovku let, vlastně ví.Je nesporné, že vliv člověka na přírodu roste - lidská populace je početnější než kdykoli v historii a spotřebovává 10–40 % celkové produktivity Země. Na druhou stranu biosféra se měnila vždy, někdy pomaleji, jindy přímo katastrofálně: prudkost změn spojených s koncem poslední doby ledové (před pouhými 10 000 lety) předčí v řadě ohledů to, co způsobuje člověk přírodě dnes. Také víme, že vliv člověka je patrný nejméně od té doby a že bez výjimky každý typ prostředí byl v minulých tisíciletích alespoň modifikován člověkem. Je tedy doba od průmyslové revoluce do konce 20. století z hlediska ekologie něčím výjimečná?

Přežili rok 2000?

Současný úbytek globální biodiverzity bývá považován za nejzávažnější projev globální ekologické krize. Katastrofické předpovědi ze sedmdesátých let se ale nevyplnily - známe jen relativně málo druhů, o nichž si jsme jisti, že skutečně vymřely. Víme ovšem, že zanikají obrovské plochy původních typů prostředí a druhy mizí v mnoha lokalitách původního výskytu. Jak je možné, že lokality zanikají, ale celé druhy…