Třebaže se počet kin, filmů i diváků za sedm let nejméně ztrojnásobil, Letní filmová škola v Uherském Hradišti (26. 7.-4. 8.) si záměrně uchovává uvolněný charakter. I filmoví profesionálové sem rádi jezdí proto, že tu takzvaně o nic nejde. Žádná zvláštní publicita, žádní cizí distributoři, žádné obchodní perspektivy. Filmy, staré i nové, tu ztrácejí komerční hodnotu a plní jen své ideální poslání: působit na diváky. Ti se nemusí nijak zvlášť tlačit nebo hodiny čekat u pokladen. Prostě si zaplatí poměrně levnou permanentku, dostanou sluchátka a volně chodí z jednoho kina do druhého. Život na LFŠ sice tepe dvacet čtyři hodin denně, ale bez návalů adrenalinu. Pamětníkům se stýská po letech, kdy LFŠ probíhala jen ve dvou kinech, všichni viděli totéž a o filmech pak společně mluvili. Bohužel, zájemců o LFŠ je dnes tolik, že vzájemná komunikace vázne. Za to ale pořadatelé určitě nemohou - naopak, jejich práce se výrazně zlepšila a diváci jsou dnes lépe informováni, co vlastně uvidí. I letos je z čeho vybírat.
Škola i konfrontace
Prvotní význam LFŠ je výchovný - jedině tady mohou mladší diváci vidět filmovou klasiku na kopiích, což bylo až do konce osmdesátých let normální díky jinému systému práce s autorskými právy. Druhotně se pak na filmovou školu vloudil ještě jiný význam: prověřování klasických filmů v moderním kontextu. Z tohoto hlediska by měl být letošní ročník zvlášť zajímavý. Především sekce Mytologie a Film a opera přinášejí filmy, které…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
