Chaim Potok mezi nebem a zemí

Svobodomyslnost moderního umění a striktní předpisy ortodoxní víry - tyto souřadnice vytyčují dílo amerického židovského autora Chaima Potoka (1929), které se uzavřelo v úterý 23. července. Zemřel po dlouhé nemoci - mozkový nádor mu byl diagnostikován už před dvěma lety a svůj poslední, nedokončený román Potok jen diktoval z lůžka. Chaim Potok psal už od svých šestnácti let a to nejenom romány a povídky, které známe z četných českých překladů. Byl také autorem přednášek, esejů a v neposlední řadě i historických studií: jeho monumentální dějiny židovského národa sahající až do biblické minulosti plánuje vydat v českém překladu nakladatelství Argo. Do povědomí čtenářů se ovšem zapsal hlavně jako romanopisec. Obrovský úspěch zaznamenal už v šedesátých letech s knihou Vyvolení a čtenáři si zamilovali i dvojici knih o Ašeru Levovi (Jmenuji se Ašer Lev, Dar Ašera Leva) nebo pozoruhodnou Na počátku, jež nedávno vyšla ve zdařilém českém překladu. Chaim Potok byl osobnost neobyčejně všestranná, ale zároveň trochu kontroverzní, zejména co se přijetí díla týče. Spektrum čtenářů měl neobyčejně široké bez ohledu na vyznání, kritikou byl přesto přijímán poněkud vlažně. Nikdy, ani v náznaku, jej američtí kritici nepostavili naroveň Philipu Rothovi, Bernardu Malamudovi či Saulu Bellowovi: jeho knihám vytýkali zjednodušování, schematičnost, příliš úzké teologické zaměření. Chaim Potok měl své vnitřní drama vyřešené už dopředu. Knihy popisují konflikt mezi sakrálním a světským, vírou a…